ZorkaJ

17.6.2024 divadlo Semafor - Praha

Divadelní hra divadla Semafor (Se-dm Ma-lých For-em) byla zasazena do Nižního Novgorodu v chladném Rusku. Neuvěřitelné jaké skvělé písničky na diváka čekaly, dechberoucí tradiční tance spojené česko-rusko-anglickou mluvou s takovou obratností, až člověk žasne, jak se vše krásně prolíná a chytře do sebe zapadá. V příběhu vysoko postavený generál, ukrytý před režimem, kdesi v opuštěné chýši, měl na hlavně papírový pytlík. Jeho supruga (jeho žena) na něj s elegancí malovala oči, ústa, uši, no prostě vše, co k obličeji patří, takovou zručností malého dítěte „ale, já tu mám jen tmu. Ozvalo se uvnitř pytlíku. Nic nevidím“. Hned to napravíme. Supruga pravila tiše, ale povzbudivě, otočila v ruce štětec a se slovy „zde uděláme dvě ďieročky, v místě očí, ostrou hranou štětce, pytlík propíchla. Au, ozvalo se bolestné zasténání. Já ti myslím také nakopu tu tvoji ďieročku. Sundal si z hlavy papírovou masku, a mnul si pohmožděné oko… 

Celým příběhem byl divák provázen s takovou lehkostí, svěžím a chytrým humorem, divadlu vlastním, s písněmi a tanci tradičními, že jsem se nad humorem dvojice Suchý-Molavcová neustále smál, tak jako můj soused vedle mě. Semafor opět předvedl divadelní skvost, který byl opravdovou lahůdkou.